Stázi, řekněte nám v úvodu, jak vás napadl projekt autorské módy? Je to téma blízké vašemu srdci?
Asi se to stalo úplně přirozeně. Doma jsem vídala, jak mamka občas na šicím stroji upravovala záclony nebo šila jednodušší věci. Samotnou mě ale šití začalo zajímat až během vysoké školy. (To má člověk spoustu volného času a vymýšlí si nové koníčky). Lákalo mě na něm, že můžu doslova „zhmotnit“ své vysněné oblečení, které jsem si v hlavě představovala. Zkrátka celé ve své režii od a až po Z. Od střihu až po materiál. A navíc jsem chtěla tvořit něco, na co člověk v běžném obchodě jen tak nenarazí.
To je moc hezké. Pojďme tedy blíže k módě. Co vy a móda? Baví vás? A co konkrétně?
Baví a moc. Nejdřív jsem zkoušela šít sama, ale časem jsem se přihlásila i na dlouhodobý kurz šití. Moc mi to pomohlo v tom, že jsem se od profesionálních švadlenek naučila různé tipy, triky, ale i důležité zásady při šití, na které bych asi sama od sebe jen tak nepřišla, nebo by to trvalo mnohem déle. Samozřejmě se to ale neobešlo bez praxe, mnoha hodin šití a mnoha nepovedených pokusů, které byly opravdu náročnou zkouškou mé trpělivosti.
Co si myslíte o současné módě? Pojďme zůstat na území ČR.
Pokud se budeme bavit o autorské tvorbě, tak nevnímám jiné značky udržitelné módy jako nějakou konkurenci, naopak mám velkou radost z toho, že jich přibývá. Čím víc jich bude a hlavně čím více zákazníků začne těmto značkám dávat přednost před fast fashion výrobci, tím lépe!
Málokdy u ostatních autorů udržitelné módy vidím kousky, které by byly totožné nebo hodně podobné tomu, co šijeme například my. Každý malý tvůrce má svůj specifický styl, nějakou svou „třešničku na dortu“, díky které je jeho tvorba jedinečná a nezaměnitelná.
Je to i díky tomu, že udržitelná móda nepodléhá krátkodobým a často nesmyslným trendům, ale vyjadřuje osobitost jednotlivých tvůrců a jejich vášeň pro to, co dělají. Myslím, že to je něco, co zákazníci velmi dobře vycítí a rozpoznají, proto každá značka, která tvoří srdcem, si najde také své fanoušky a věrné zákazníky.
A nyní bych ráda blíže probrala váš projekt Loukal.
Hlavní pilíře jsou – šetřit přírodu, znát od koho produkt pochází a cítit se skvěle. Je toto pro vás nejdůležitější nebo o jaké další hodnoty se opíráte?
S mou blízkou kamarádkou Hankou nás spojovala láska k šití a tvoření, delší dobu jsme si povídaly o tom, jak by bylo skvělé začít naše výrobky nabízet nejen mezi kamarády, ale i širší veřejnosti. Jako „žena činu“ jsem jednoho dne prohlásila, že už povídání bylo dost a že se do toho musíme pustit. Zkrátila jsem si kvůli tomu tehdy i úvazek v práci.
Čím hlouběji jsme pak společně pronikaly do tajů tohoto odvětví, tím více jsme bohužel zjišťovaly, že má i velmi negativní dopad na společnost a životní prostředí. Rozhodly jsme se proto nejen volit pro svou tvorbu materiály, které jsou ve všech ohledech k přírodě co nejšetrnější (během výroby, nošení, ale i po jejich vyhození), ale také o tomto tématu více mluvit. Obepisovala jsem střední školy po republice a nabízela jim na toto téma semináře, kterých jsme už také pár úspěšně uskutečnily.
Také v běžném životě mi to nedá a když se někdo v mém okolí rozplývá nad svou novou zásilkou hadříků z Sheinu, snažím se mu nějak asertivně vysvětlit, jak tyto výrobci fungují. Nechci tím nikoho hodnotit nebo vychovávat, jsem spíš přesvědčena, že většina lidí tyto informace stále ještě neví nebo si je tak úplně neuvědomuje.
Ale pojďme více k otázce..
Název LOUKAL jsem zvolila proto, že se do všech kroků tvorby snažím maximálně zapojovat šikovné lidi, kteří mě obklopují. Spolupracuji s místními švadlenkami, které znám osobně a vím, že se na ně můžu spolehnout. Nad každým novým střihem, který vymyslím, se spolu detailně a otevřeně bavíme:
Bude se dobře šít? Bude dostatečně praktický a bude se zákaznícím dobře nosit?
Domlouváme se také na ceně, která bude pro danou švadlenku férová. Pro mou značku šijí ženy pracující na volné noze nebo malé místní šicí dílny. Vím, že celou částku platím jim a ne nějakému anonymnímu majiteli továrny.
Podobně to funguje s dodavateli látek, i když u těch je to samozřejmě složitější, snad žádná textilní plodina už se bohužel v Česku od semínka nepěstuje. Tady se musím spolehnout na různé certifikace dohlížející na to, že pěstování plodin i jejich zpracování probíhá šetrně k přírodě i lidem, který daný výrobce zaměstnává.
V názvu LOUKAL se také skrývá slovo louka, která je pro mě symbolem krásné (nejen) české přírody.
To je úžasné! A Stázi máte i nějaké spolupráce s ostatními českými značkami?
Ano! Například se slovenskou malířkou a ilustrátorkou Dominikou Lehockou, která pro naši značku vytvořila vlastní vzor (potisk) na látku, nebo pletařkou Zuzanou Orlín, která pro naši loňskou zimní kolekci ručně upletla krásné vlněné svetry. A mám z toho velkou radost!
Jak velké skladové zásoby máte Stázi? Nebo šijete opravdu vše aktuálně, na míru?
No, musím říci, že jsem se rozhodla šít co nejméně „do zásoby“. Raději šiju až konkrétní kousky na objednávku konkrétních zákazníků. Pro novou kolekci vždy našijeme pouze pár kusů oblečení od jednoho střihu. Ty pošleme do kamenných obchodů, s nimiž spolupracujeme. Nebo je bereme s sebou na trhy, aby si zákazníci mohli vyzkoušet různé velikosti a vyhodnotit, jak jim tento střih bude sedět.
Kde vás můžeme najít a kde je možné si nějaký krásný kousek zakoupit?
Aktuálně si naše kousky můžete osobně prohlédnout na dvou místech v Praze. V holešovikém obchůdku Tvorba Store a v centru na Národní v Place Store. Na trzích nás ale sem tam potkáte i v dalších městech, doporučujeme sledovat náš facebookový nebo instagramový profil @loukal.cz, kde se vždy dozvíte novinky a aktuality.
Ušité oblečení také pečlivě nafotíme a dáme na e-shop www.loukal.store. Tam si ho zákazníci mohou objednat ve zvolené velikosti a barvě (pro každou kolekci máme ve vzorníku na výběr několik barev). Hotový kousek jim přijde průměrně do dvou týdnů.