Úřad uvedl několik nařízení EU, která by mohla být těmito názvy porušena. Mezi označení, které by mohly porušovat nařízení EU patří například „alternativa mléčného výrobku“, „alternativa sýru čedar “, „ajdam“, „nemed“, „bezmedovník“, „rostlinná alternativa medu“, „netuňák“ nebo „vegetariánská vejce“.
Například označení „netuňák“ údajně porušuje článek 7 nařízení EU č. 1169/2011, pokud jde o povahu, vlastnosti a složení potraviny. Označení „tuňák“ je totiž podle nařízení Rady (EHS) č. 1536/92 „definováno pro ryby rodu Thunnus„. Pokud výrobek neobsahuje část živočicha, nemůže mít ve svém názvu část jeho jména. Podobně argumentuje například u „nevajec„.
ProVeg nesouhlasí
To se nelíbí například společnosti ProVeg, podle které se ministerstvo zemědělství snaží vlastním výkladem evropského práva omezit názvy rostlinných alternativ živočišných produktů. Problematickým bodem stanoviska je podle organizace to, že mezi zakázaná označení patří i označení „rostlinná alternativa“. To v minulosti jako možné pojmenování rostlinných produktů doporučil například Krajský soud v Ústí nad Labem.
„Tento rozšířený výklad významně ztěžuje situaci rostlinným producentům, a navíc může paradoxně spotřebitele zmást. Můžeme si to představit na příkladu situace, kdy byl někdo zvyklý používat do omáčky běžnou smetanu a nyní hledá z nejrůznějších důvodů rostlinnou alternativu,“ řekla o situaci komunikační manažerka ProVeg Česko Eva Hemmerová.
Společnost ProVeg uvádí, že taková aktivita může hraničit se zastrašováním výrobců a prodejců.
