Země oznámila záměr zohlednit ve svých cílech emise založené na spotřebě, k čemuž se dosud žádná jiná země nezavázala. To znamená, že u výrobků vyrobených v zahraničí a určených k dovozu do Švédska budou jejich emise uhlíku připočteny k celkovým emisím země.
Nulová spotřeba do roku 2045
Země tradičně formulují své čisté nulové cíle na základě emisí vyprodukovaných výhradně na svém území. Zahrnutí vykazování emisí v zahraničí považuje Švédsko za složitý, ale chvályhodný počin. Tato zpráva nepochybně potěší domácí ekologickou ikonu Gretu Thunbergovou. Ta dlouhodobě vede kampaň za uznání a zohlednění emisí založených na spotřebě.
Podepsání záměru
Meziparlamentní výbor pro životní prostředí rozhodl o zahrnutí emisí založených na spotřebě do celkové švédské emisní stopy. Stalo se tak v době, kdy řada organizací vedla kampaň za širší přijetí odpovědnosti za životní prostředí.
„Zahrnutí emisí ze spotřeby do emisních cílů Švédska je historické a je to něco, o co se mnoho organizací snažilo již dlouhou dobu.“ Uvedla v prohlášení Karin Lexén, generální tajemnice Švédské společnosti pro ochranu přírody.
Zatím bylo toto opatření pouze doporučeno. Aby bylo přijetí pravděpodobné, bude třeba vyjasnit otázky zahrnující švédský exportní trh, mezinárodní leteckou a lodní dopravu. Očekává se, že překážkou bude chybějící mezinárodní standardizace procesu výpočtu. Zkušení pozorovatelé v oblasti životního prostředí poznamenali, že nespolehlivé vykazování emisí z výrobních procesů pravděpodobně negativně ovlivní konečné výsledky a snahy o kompenzaci.
Důvody pro odpovědnost za emise na základě spotřeby
Švédsko, které učinilo první krok s rozšířenou odpovědností za emise, představuje uvědomění z jeho strany, ale vrhá světlo na všechny ostatní země, které se této otázce vyhýbají. Evropská geovědní unie možná zná odpověď na otázku, proč se ostatní země zdráhají následovat jejího příkladu. Organizace odhaduje, že 22 % celosvětových emisí uhlíku pochází ze zboží vyrobeného na jednom místě, které je určeno k prodeji na jiném místě. Mezitím Global Carbon Project tvrdí, že až 60 procent celkových emisí Švédska je vázáno na dovoz. Toto odhalení je o to pozoruhodnější, že se je země snaží zohlednit.
„Švédsko by přijetím tohoto cíle snad stanovilo nový standard, jak řešit emise ze spotřeby, a podnítilo by další evropské země, aby jej následovaly,“ uvedl klimatolog Zeke Hausfather pro Climate Home News. S tím souhlasili i další odborníci na klima, kteří uvedli, že žádná země by nechtěla vypadat, že v závodě za čistou nulou zůstává pozadu. Bylo by však třeba se vyvarovat performativního stanovování cílů a byrokratického otálení.
Úloha lidského chování v klimatické krizi
Výbor pro navrhování byl údajně velmi ovlivněn zprávou Chalmersovy technické univerzity. Vědci v ní tvrdí, že zásadní změna spotřebitelského chování je jediným způsobem, jak se dostat do souladu s Pařížskou dohodou. Podrobně byly popsány otázky, jako je nakupování udržitelných technologií, přijímání většího množství rostlinných potravin a menší používání automobilů. Klíčové však bude vzdělávání a přístup k alternativám.
Zdá se, že Švédsko již nějakou dobu dělá pokroky. V roce 2020 se ukázalo, že jeden obchod s potravinami stanovoval ceny potravin podle jejich uhlíkové stopy, aby zjistil, zda lze spotřebitele přimět k šetrnému přístupu ke klimatu na základě rozpočtu domácnosti. Ve stejném roce podnikla své první kroky směrem k udržitelnosti společnost IKEA, když otevřela svůj vůbec první obchod s použitým zbožím.
V Norsku se internetový obchod s potravinami Oda rozhodl zaujmout aktivní postoj ke vzdělávání spotřebitelů. Obchod začal tisknout uhlíkovou stopu všech položek na účtenky zákazníků, aby získal přehled o dopadu jejich stravovacích rozhodnutí. Výsledkem byl podle prodejce výrazný pokles poptávky po červeném mase a dalších produktech, které negativně ovlivňují klima.
