Více než třetina zaměstnanců, od vzdálených pracovníků až po obyvatele měst, se prý cítí nemotivovaná kvůli špatnému výběru potravin, který je ovlivněn jejich kariérou. Mezi hlavní viníky patřilo ultra zpracované maso a sýry, cereálie v krabičkách, chipsy a sladké pochoutky s vysokým glykemickým indexem, jako jsou sladkosti a perlivé nápoje.
Jak jídlo ovlivňuje naše soustředění
Součástí vztahu našeho mozku k produkci energie z jídla, které sníme, je to, jak je dané jídlo nebo svačina zánětlivá. Rostlinná strava je běžně spojována s nižší úrovní zánětů, které umožňují našemu mozku vynakládat méně energie na to, aby nás udržel v chodu.
„Nízký stupeň zánětu vypíná metabolický spínač v chemické dráze, která produkuje energii,“ vysvětluje doktorka Uma Naidoo, psychiatrička a odbornice na výživu z Harvard Medical School.
„Když je v těle přítomen zánět, mozek má k dispozici méně energie, proto je důležité jíst protizánětlivé potraviny, aby se pracovníci probouzeli s dobrou náladou a zůstali plní energie a soustředění po celé dopoledne.“
Co jsou polyfenoly a proč jsou důležité?
Dr. Naidoo se intenzivně věnuje přípravě literatury pro lidi, kteří chtějí lépe porozumět souvislostem mezi konzumací potravin a duševní kapacitou. Mezi její hlavní doporučení patří květák, mrkev, červená paprika, zelí, hořká čokoláda, oregano, brokolice, kaštany, ostružiny, jablečný ocet, cibule a česnek.
Proč? Protože jsou bohaté na polyfenoly, které působí jako klíčový nástroj pro udržení vašeho těla a mysli v chodu díky stabilizaci inzulínu, regulaci střevního mikrobiomu a dalším faktorům. Vybírat si během pracovního dne jídla inspirovaná veganskou stravou nemusí znamenat, že se úplně odrovnáte. Dr. Naidoo doporučuje potraviny s přírodními tuky, jako jsou ořechy, avokádo a extra panenský olivový olej, jako zdroj dalšího posílení soustředění při plnění dlouhých úkolů.
„Tuky jsou klíčovou složkou pro duševní zdraví. Váš mozek se skládá ze 60 % z tuků, a aby mohl pracovat co nejlépe, potřebuje neustálý přísun omega-3-mastných kyselin.“
Síla rostlinné stravy
Zvýšení produktivity je jen špičkou ledovce podnětů, které lidi motivují k rostlinné stravě. Pokud by se světová populace stala vegany, její emise související s potravinami by do roku 2050 klesly o 70 %, uvádí Oxfordská univerzita.
„Veganská strava je pravděpodobně největší způsob, jak snížit svůj dopad na planetu Zemi, a to nejen skleníkových plynů, ale i globálního okyselování, eutrofizace, využívání půdy a vody,“ říká hlavní autor studie Joseph Poore.
Rostlinná strava se nyní pravidelně objevuje ve výzvách pro lidi, kteří chtějí otestovat své limity produktivity. Nyní je popularizována v řadě virálních internetových výzev. Kromě ekologických výhod podporuje veganství stále více zdravotnických organizací jako cestu ke zdravějšímu životnímu stylu za předpokladu, že člověk dodržuje vysoký příjem bílkovin a příliš se nespoléhá na veganské „nezdravé jídlo“.
Studie, jako je ta, kterou provedla společnost City Pantry, jsou dostupnější než kdy dříve, ale jedna z prvních, která prokázala vztah mezi veganstvím a produktivitou, pochází od skupiny výzkumníků z The George Washington University School of Medicine, a to před více než 10 lety.
Zavedli veganskou stravu na pracovišti a zjistili, že úspěšně zlepšuje „kvalitu života související se zdravím a produktivitu práce“. Jedinou nevýhodou, kterou účastníci uváděli, byl nedostatek výběru, pokud jde o stravování, ale ten byl kompenzován 40-46% poklesem zdravotních potíží souvisejících s prací.
