O jednom z projektů hovořil pro zpravodajský server novinky.cz hydrobiolog Marek Šmejkal, který je vědeckým pracovníkem Biologického centra AV ČR. V nedávné době se vrátil z průzkumu v severních a západních Čechách, kde se věnoval pátrání po lokalitách, kde se stále vyskytuje karas obecný.
„Našli jsme pouze pět nových lokalit, které dosud nebyly známy ochranářům přírody. Dalších několik lokalit jsme navštívili díky spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny a místními nadšenci, kteří se věnují aktivnímu hledání karasů,“ uvedl v rozhovoru Šmejkal.
Zachraň karase!
Na otázku, jak tyto lokality vůbec vyhledávají, odpověděl: „Hlavním zdrojem informací jsou aktivní občané. Projekt Zachrankarase.cz zapojil téměř tisíc dobrovolníků, kteří nám nahrávají fotografie a informace o místech, kde spatřili karasy. Také nám přicházejí tipy přes sociální sítě.“
Klesající počet karasů v tuzemských vodách má několik důvodů. Hlavním problémem jsou invazní druhy ryb, jako je karas stříbřitý a střevliček východní, které se stávají silnou konkurencí karasům obecným.
„Pozorujeme i podvyživené jedince, kteří odolávají konkurenci, ale bohužel nenacházíme mnoho nových potomků. Dalším problémem je zavádění tzv. zlatých rybek z jezírek, což způsobuje křížení s karasem obecným.“
Kromě toho proměna návesních rybníčků v posledních desetiletích přispěla ke snižujícímu se počtu karasů. „Z extenzivně využívaných vod s vodními rostlinami se staly vody s vysazenými kapry a přivezenými invazními druhy, což snižuje vhodné prostředí pro karasy obecné,“ dodal Šmejkal.
Identifikace karasů
Otázka identifikace karasů obecných a rozlišení od invazních druhů je důležitá. Marek Šmejkal vysvětluje: „Existuje několik spolehlivých znaků, jako je vypouklá hřbetní ploutev u karase obecného a rovná nebo vykrojená ploutev u karase stříbřitého. Dalším znakem je tmavá skvrna na ocasním násadci u karase obecného. Nicméně rozlišování těchto druhů není vždy jednoduché, proto na našich webových stránkách připravujeme novou sekci s návodem, jak identifikovat ryby na základě fotografií.“
Lidé vítají projekty návratu karasů do přírody, známé jako reintrodukce, ale musíme si uvědomit, že s nimi jsou spojena i určitá rizika. „Jsem rád, že se jednotlivci i organizace angažují v ochraně a reintrodukci karasů obecných. Nicméně je důležité dbát na původ jednotlivých linií karasů, které jsou evolučně odlišné, a nepřivádět ryby z cizích lokalit. Reintrodukce by měla vycházet z geneticky ověřených místních populací,“ zdůraznil Šmejkal.
Starostové vesnic s rybníky hrají důležitou roli v ochraně ryb. „V revitalizaci rybníků je možnost zbavit se invazních druhů a provádět reintrodukce ohrožených a mizejících druhů ryb. Pokud je však prioritou nasazení kaprů, může to omezit prostor pro prosperitu těchto ohrožených ryb,“ dodal hydrobiolog.
Další ohrožené ryby
Například slunka obecná, piskoř pruhovaný a sekavec podunajský jsou dalšími kriticky ohroženými druhy ryb v České republice. V rámci projektu Zachrankarase.cz plánují další aktivity, které zapojí širokou veřejnost do ochrany a reintrodukce karasů obecných, protože situace vyžaduje okamžité opatření.
Zdroj: Akademie věd ČR a Novinky.cz
