Džíny jsou klasikou v každém šatníku, ale jejich výrobní proces se bohužel udržitelnosti neblíží ani z daleka. Řada nových technologických inovací ale slibuje, že džínovina bude mít menší dopad na naši planetu a nebude obsahovat toxiny!
Spotřebitelé více než kdy jindy požadují více informací o tom, kde a kdo vyrábí jejich oblečení a jaký dopad má jeho výroba na životní prostředí. A to jak z hlediska emisí skleníkových plynů, tak z hlediska použitých chemikálií a vody.
Módní průmysl je zodpovědný až za 10 % celosvětových emisí skleníkových plynů, z čehož 71 % celkových emisí skleníkových plynů v módním průmyslu pochází z výroby, 23 % z používání a pouhých 6 % z konečného použití a provozu značky. To přímo volá po změně!
Džínový průmysl je pod stále větším drobnohledem veřejnosti kvůli své roli v oblasti využívání zdrojů, uvolňování chemických škodlivin a blahobytu pracovníků. Denim Futures, konference pořádaná společností The Mills Fabrica na začátku minulého měsíce, pozvala klíčové hráče v džínovém průmyslu, aby se sešli k výměně názorů a diskutovali o tom, jak by se džínovina měla vyvíjet s měnícími se potřebami naší doby. Byla také zdůrazněna řada inovací, které ukazují možnost významného snížení spotřeby energie, vody, chemikálií a emisí skleníkových plynů v celém dodavatelském řetězci džínoviny.
Inovace džínoviny na vzestupu
Jedním z příkladů je modelové vlákno Tencel™ společnosti Lenzing s technologií Indigo. Jedná se o inovativní vlákno, do kterého se při výrobě vlákna přímo vkládá pigment indigo. Tímto způsobem eliminuje téměř 100% spotřebu vody a elektrické energie. A více než 80% chemikálií a uvolňuje minimální množství odpadních vod ve srovnání s konvenční technikou barvení práškovým indigem.
Technologie COOLMAX® EcoMade společnosti Lycra je dalším inovativním vláknem, které je vyrobeno ze 100% textilního odpadu nebo recyklovaných PET lahví. Zároveň poskytuje lepší funkčnost vedoucí k lepšímu pohodlí v chladu a suchu. Lycra má i další inovativní a udržitelná vlákna, která jsou vyrobena ze směsí recyklovaných a rostlinných materiálů.
Recyklace z vlákna na vlákno
Rozhodující složkou při vytváření cirkulární módy je rozšiřování dostupnosti recyklace z vlákna na vlákno. V současné době se ročně vyprodukuje 92 milionů tun textilního odpadu. Přičemž méně než 1 % z něj se recykluje zpět na vlákno. Dobrou zprávou je, že v rámci odvětví již probíhají inovace, k nimž přispívají například společnosti Renewcell se svou technologií Circulose®. Circ se svou patentovanou recyklační technologií, NuCycl od společnosti Evrnu, systém recyklace oděvů na oděv (G2G) společnosti HKRITA a systém The Billie. Ten zahrnuje mechanickou recyklaci až po chemickou recyklaci zaměřenou na přírodní i syntetická vlákna. Je pravděpodobné, že s rozvojem těchto a dalších technologií se míra recyklace bude zvyšovat. Podle předpovědí dosáhne v Evropě do roku 2030 18 až 26 %.
Projekt „Reinventing the Future of Jeans“
Na konferenci se opakovaně objevilo téma, že budoucnost džínoviny spočívá v širším využití stávajících inovativních technologií v celém dodavatelském řetězci džínoviny. Zároveň je stejně důležité, aby spotřebitelé pochopili, jak a kde najít skutečně udržitelné a inovativní technologie. Jen tak mohou spotřebitelé skutečně ocenit a pochopit problém a budou ochotnější kupovat džínovinu za vyšší cenu.
Společnost Mills Fabrica ve spojení s partnery z oboru vychází z této mantry a vytváří proof-of-concept denimového projektu nazvaného Reinventing the Future of Jeans. Účelem tohoto projektu je zkonstruovat pár džín, který bude obsahovat inovace v celém svém životním cyklu. Ukázat veřejnosti, že džínovina se může vyvíjet, jako tomu bylo vždy. S měnícími se potřebami naší doby a přinést veřejnosti tolik potřebné povědomí o tom, že džínovina může mít udržitelnou budoucnost.
