Nová zjištění zveřejněná v publikaci Annual Review of Resource Economics naznačují, že pro splnění klimatických cílů je nutné snížit spotřebu masa o 75 %.
Je nutné snížit spotřebu masa
Podle nového výzkumu musí bohaté země výrazně snížit spotřebu masa, „ideálně alespoň o 75 %„, pokud má planeta i nadále živit lidi, uvedli vědci z Bonnské univerzity. Studie podává přehled nejnovějších výzkumů různých aspektů spotřeby masa, a to jak z hlediska životního prostředí, tak i z ekonomického hlediska.
„Každý občan EU spotřebuje ročně přibližně 80 kilogramů masa,“ píší autoři. „Ale každý šťavnatý steak, každá lahodná klobása má svou cenu, kterou nezaplatíme u pokladny, protože chov hospodářských zvířat poškozuje klima a životní prostředí.“
Studie s názvem „Spotřeba masa a udržitelnost“ poukazuje konkrétně na metan, který produkují přežvýkavci chovaní pro výživu, tedy skot a ovce. Ve svém nedávném díle šesté výroční zprávy o změně klimatu IPCC vyzval k 30% poklesu emisí metanu do roku 2025.
„Pokud by všichni lidé konzumovali tolik masa jako Evropané nebo Severoameričané, určitě bychom nesplnili mezinárodní klimatické cíle a mnohé ekosystémy by se zhroutily,“ uvedl autor studie Prof. Dr. Matin Qaim z Centra pro rozvojový výzkum (ZEF) na univerzitě v Bonnu.
„Musíme proto výrazně snížit spotřebu masa, ideálně na 20 kilogramů nebo méně ročně. Válka na Ukrajině a z ní vyplývající nedostatek obilovin na mezinárodních trzích také podtrhují, že by se mělo zvířatům podávat méně obilí, aby se podpořila potravinová bezpečnost.“ Výzkumníci uvádějí, že v současné době jde polovina veškerého obilí na krmení hospodářských zvířat.
Kde má smysl jíst maso
Výzkumníci však neobhajují úplný odklon od masa a poukazují na problémy v regionech, kde pěstování potravin rostlinného původu ve velkém měřítku není možné, a na komunity, které jsou závislé na živočišných bílkovinách, zejména v nerozvinutých částech světa.
„V takových případech jsou zvířata často klíčovým prvkem zdravé stravy,“ říká spoluautor studie Dr. Martin Parlasca. „Pro mnoho lidí jsou také důležitým zdrojem příjmů. Pokud dojde ke ztrátě příjmů z mléka, vajec a masa, může to ohrozit jejich živobytí.“
Tyto regiony však nejsou problémem, říkají výzkumníci. Většinu emisí způsobují bohatší země. Loňská studie ukázala, že emise uhlíku se ve 20 nejbohatších zemích světa zvýšily s tím, jak se zmírnila pandemická omezení. Podle zprávy Climate Transparency Report se tyto země podílejí na celosvětových emisích CO2 asi 75 procenty.
Zvýšení daní na maso jako jedno z možných řešení
Jedním z řešení by podle vědců mohlo být zvýšení daní na maso, zejména v regionech, kde se maso konzumuje ve velkém množství, jako je Severní Amerika, Evropa a Austrálie.
„To je jistě nepopulární, zejména proto, že deseti – nebo dvacetiprocentní přirážka by pravděpodobně nestačila, pokud by měla mít usměrňující účinek,“ říká Quim. „Maso má však vysoké ekologické náklady, které se v současných cenách neodrážejí. Bylo by zcela rozumné a spravedlivé, aby se spotřebitelé na těchto nákladech podíleli více.“
Udržitelná spotřeba
Výzkumníci také naznačují, že při omezování naší chuti na maso hraje roli vzdělávání. Autoři navrhují, aby se „udržitelná spotřeba“ stala součástí učebních osnov.
„Musíme si více uvědomovat globální dopad našich rozhodnutí,“ říká Qaim. „To se týká nejen potravin, ale i trička, které si koupíme ve slevovém obchodě, abychom si ho oblékli na jeden večer na večírku.“
Existuje řada studií a varování předních klimatologů ohledně spotřeby masa a klimatických změn. Nová zjištění jsou jejich ozvěnou, zejména proto, že celosvětová spotřeba masa v regionech s nízkými a středními příjmy stále roste.
Produkce masa má velký dopad na životní prostředí
„Produkce masa vyžaduje více půdy a vody než produkce potravin rostlinného původu. Má mnohem větší dopad na životní prostředí a klima,“ uvádějí autoři. „V kontextu planetárních hranic je proto vysoká a dále rostoucí spotřeba masa znepokojující.“
Poukazují na negativní dopady na lidské zdraví a dobré životní podmínky zvířat spojené s intenzivní produkcí masa a jeho nadměrnou spotřebou.
„Výrazné snížení úrovně spotřeby masa by proto bylo užitečné a důležité z hlediska různých dimenzí udržitelnosti, přinejmenším v zemích s vysokými příjmy,“ uvádějí vědci.
